Zpráva z konference Efektivní elektromobilita v organizacích II

Konference Efektivní elektromobilita v organizacích II (foto: Zdeněk Nesveda)

Průmysl, energetika, banky a stát společně pro rozvoj elektromobility: zpráva z konference Efektivní elektromobilita v organizacích II

Prezentace z konference jsou ke stažení na konci článku.

Dne 3. října 2017 se v Praze již podruhé konala konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“, organizovaná firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Konference byla pořádána pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva životního prostředí ČR a Ministerstva dopravy ČR. Hlavním partnerem konference byl ČEZ a.s. v rámci projektu elektromobility spolufinancovaného Evropskou unií. Za bankovní sektor byl partnerem konference ČSOB Leasing a za dodavatelský průmysl společnosti ABB (zde jako dodavatel nabíjecí infrastruktury), Eurogreen (zde jako prodejce elektrických užitkových vozidel francouzského výrobce Goupil) a automobilky Nissan a Toyota. Odborným garantem konference a zároveň moderátorem byl Jakub Slavík, majitel a hlavní konzultant pořádající firmy.

Součástí konference byla prezentace a předváděcí jízdy vozidel zúčastněných partnerů, tj. značek Nissan, Toyota a Goupil.

Konference se účastnila stovka zástupců měst, městských služeb a soukromých firem. Z konference a z diskusí během následné prezentace vozidel vyplynuly následující závěry:

a) Elektromobilita jako komplexní problém

Elektromobilitu nelze redukovat na pouhá vozidla s elektrickým pohonem. V městském i celostátním měřítku je třeba ji řešit komplexně v rámci systematicky rozvíjené rovnováhy mezi dopravou motorovou a nemotorovou, individuální a hromadnou, nákladní a osobní a používáním klasických či alternativních pohonů. Nástrojem je plán udržitelné městské mobility (SUMP), generel dopravy nebo jiný odpovídající dokument.

Rozvoj elektromobility má aspekty technické, ekonomické, ekologické a právní. Elektromobilitu nelze úspěšně rozvíjet bez pochopení těchto aspektů a jejich vzájemné provázanosti. Příkladem je nutnost důsledně vymáhaných zákazů a regulací dopravy ve městech pro klasická vozidla a udělování výjimek pro vozidla bezemisní, což v konečném důsledku vede k ekonomickým přínosům pro provozovatele bezemisních vozidel.

Pokud jde o segmenty přepravního trhu, je zaznamenáván stále větší zájem o využívání elektrických vozidel v městské nákladní dopravě. Týká se to jak městské logistiky (zásobování či svoz a rozvoz zásilek), tak technologické dopravy (např. péče o městskou zeleň nebo svoz odpadu).

b) Vývoj v oblasti elektrických automobilů

Vývoj v oblasti elektromobilů směřuje zejména ke zvýšené kapacitě trakčních baterií, a tím k prodlužování dojezdu. Konstrukce baterií je přitom řešena tak, aby nárůst kapacity byl výrazně větší než příslušný nárůst v době jejich nabíjení.

Trakční baterie u vozidel pro technologickou dopravu zároveň mohou sloužit jako zdroj elektrické energie pro související pracovní stroje a nástroje (např. elektrické sekačky a pily při péči o městskou zeleň).

Hybridní elektrické automobily se postupně co do cenové úrovně přibližují tradičním vozidlům se spalovacími motory.

c) Vývoj v oblasti nabíjecí infrastruktury

Nabíjecí infrastruktura stále více využívá výhodnou symbiózu s informačními a komunikačními technologiemi, umožňujícími její efektivní vzdálenou správu a maximalizující disponibilitu zařízení.

Interoperabilita mezi nabíjecími stanicemi různých provozovatelů bude částečně řešena mechanismem jednorázových plateb (tedy možností zaplatit bez předchozí registrace a paušálních poplatků). Konečné řešení by představovaly bilaterální dohody mezi provozovateli zahrnující mj. využívání jednotné tarifní struktury (paušál versus platba za jednotku, typ používané jednotky – např. minuta nebo kilowatthodina aj.). Toto řešení je prozatím sledováno spíše v dlouhodobém horizontu.

d) Financování projektů elektromobility

Existují rozmanité dotační zdroje pro spolufinancování osobních a nákladních elektromobilů a jejich nabíjecí infrastruktury. Kompetence v této oblast jsou rozděleny mezi MPO ČR, MŽP ČR a MD ČR.

Zejména dotace využívající evropské strukturální a investiční fondy skrze operační programy jsou zatíženy značnou mírou byrokracie, která neodpovídá možnostem a potřebám žadatelů. Dotace z národních zdrojů (konkrétně Národní program Životní prostředí) jsou méně byrokratické, ale je zde na druhé straně alokováno méně prostředků.

Kromě toho existují bankovní nástroje, jako půjčky či leasing, které umožňují využít k financování projektů elektromobility bankovní kapitál.

V podmínkách roztříštěnosti a komplikovaných pravidel pro dotace je pro běžného zájemce o elektromobilitu zapotřebí kontaktního bodu typu „one-stop-shop“, který kvalifikovaně určí aktuálně možné zdroje financování, ať už z dotací nebo pomocí bankovních nástrojů. Tuto roli mohou efektivně sehrát banky disponující dotačním poradenstvím a potřebnou znalostí sektoru, jehož majetek financují.

e) Palivočlánková elektromobilita

Vedle bateriových či hybridních elektrických vozidel má podporu také rozvoj palivočlánkové (vodíkové) elektromobility. V gesci MD ČR je rozvoj vodíkové plnicí infrastruktury, která je podmínkou zájmu ze strany potenciálních uživatelů i dodavatelského průmyslu. Roli pilotního projektu by přitom mohl sehrát např. car sharing palivočlánkových automobilů, jakým je kupříkladu mnichovský projekt BeeZero.

Jakub Slavík