SYSTÉMY, KTERÉ ŘÍDÍ V PRAZE AUTOBUSY I TRAMVAJE, SLAVÍ DESET LET. ANI JEDNOU NEZKOLABOVALY!

Jsou navržené pouze v jediném exempláři speciálně pro hlavní město a vymysleli je a vyrobili čeští vědci. V těchto dnech slaví 10 let fungování a za tu dobu nikdy nezkolabovaly a osvědčily se i v krizových situacích nebo o povodních. Řeč je o systémech AUDIS (autobusy) a DORIS (tramvaje), které v Praze řídí městskou povrchovou dopravu.

Díky nim mají Pražané mimo jiné i zastávkové panely, které je informují o odjezdech nebo zpožděních, řidičům zase pomáhají v ohrožení a dispečerům zjednodušily práci v krizových situacích.

Přestože je v dobách zavedení přijížděly obdivovat delegace ze západní Evropy i USA, museli jejich tvůrci v úplných počátcích bojovat s lehkou nedůvěrou. „Pražský dopravní podnik se léta snažil zavádět podobné systémy a dlouho se mu nedařilo najít firmu, která by přinesla funkční software. Takže když moji kolegové poprvé dorazili na oddělení řídicích systémů, předvedli jim tam v jedné místnosti celou řadu nefunkčních prototypů a pak ukázali na volné místo u zdi a s nadsázkou řekli, že to je připravené pro nás,“ vzpomíná dnes s úsměvem ředitel Karel Krištof ze skupiny Xanthus Group, která za pražskými dopravními systémy stojí.

„Každopádně naši vědci a dopravní nadšenci z firmy, kteří před jedenácti lety na dispečink dorazili pouze s aktovkami a hlavami plnými nápadů, nakonec vymysleli systém, který v hlavním městě o rok později začal bezchybně a spolehlivě řídit tramvaje, později autobusy a nakonec do ovládání zapojil i chytré zastávky a další vychytávky,“ dodává.

Hardware, software, ale třeba i zastávkové informační panely vymysleli čeští vývojáři z Xanthusu a vyrobili je ve svých výrobních základnách v České republice, většinou v Liberci. Složité technické propojení vznikalo po stovkách konzultací s lidmi z dopravního podniku, kteří denně řídí dopravu, a tudíž vědí, co pro to přesně potřebují.

Za deset let své existence se DORIS, AUDIS i zastávkový informační systém ZIS neustále vyvíjejí a upgradují podle přesných požadavků dopravního podniku a trendů v moderní dopravě. I z těchto důvodů unikátní systém nikdy nezkolaboval a osvědčil se i v krizových situacích nebo o povodních. Letos slaví deset let od spuštění.

CO SE NAPŘÍKLAD ZMĚNILO V PRAŽSKÉ DOPRAVĚ PŘÍCHODEM NOVÉHO SYSTÉMU?

CESTUJÍCÍ

Pokud se dříve stala nehoda, nečekaná výluka, přerušení tramvajového provozu, nebo když měl vůz zpoždění, tak se to cestující většinou těžko dozvídali. Dlouhou dobu pak stáli na zastávce bez informací a někdy se svého spoje vůbec nedočkali.

Nyní všechny důležité informace naleznou na digitálním panelu, který lze navíc bez problémů přečíst za každého počasí a z jakéhokoliv úhlu. Takzvané zastávkové informační panely se postupně objevují v celé Praze a jsou součástí tzv. chytrých zastávek. Ty vznikají rovněž ve vývojové základně Xanthus Group v Liberci. Jsou vlastně doplněním původní idey dispečerského řídicího systému, který se postupně rozšiřuje a doplňuje o další hardware a software.

Zastávkový systém jde vstříc i zrakově postiženým a nevidomým. Po zmáčknutí tlačítka na jejich holi jim totiž chytrá zastávka sdělí všechny dostupné informace zobrazené na informačních tabulích. A to včetně novinek, mimořádných událostí v provozu MHD, případně další aktuality o zpoždění či odklonu plánovaných spojů.

Řídicí systém umožňuje také automatické rozesílání sms zpráv během nehod, povodní či sněhových kalamit.

ŘIDIČI

Pokud se řidič ocitne v ohrožení života, má možnost se v okamžiku spojit s dispečinkem. A to i v případě, že mu selže palubní počítač, který šoférům umožňuje komunikaci s dispečerem. Stačí zmáčknout speciální tlačítko a řídicí systém sám automaticky ověří poslední známou polohu tramvaje a na dispečerských pracovištích se zobrazí výrazná tabulka s informací, že se řidič ocitl v nouzi.

Stejné zobrazení má i dispečink Policie ČR. Velmi se tak urychlí komunikace mezi pohotovostními složkami, protože i operační důstojník okamžitě vidí jaká tramvaj, v kterém místě, respektive který řidič se ocitl v nouzi a rovnou může na označené místo poslat motorizovanou hlídku.

DISPEČEŘI

Možnosti řídicího systému ocenili dispečeři i cestující během krizových situací. Například při povodních, kdy části tratí zaplavila voda a odřízla je od zbytku kolejové sítě, lidé dostávali informace o aktuální situaci přímo do vozidel MHD.

Prioritními ovšem zůstává, jak sám název napovídá, dopravní, řídicí a informační funkce systému. Tedy sledování a vyhodnocovat provozu tramvají. Zda tramvaj jede po své určené trase, v toleranci jízdního řádu.

více informací naleznete zde:

Historie:

Málokdo ví, že snahy o vytvoření řídicího a informační systému pro povrchovou dopravu v Praze sahají až do 60. let minulého století, kdy se o první teoretické a laboratorní pokusy snažili tehdejší inženýři dopravního podniku.

První vlaštovkou se stal v letech 1982–1986 systém KŘS (Kontrolní řídicí systém) ve zkušebním provozu na tehdejší autobusové lince 144 (Staroměstská – sídliště Bohnice jih). Byl málo spolehlivý a potřebné technologie drahé a obtížně dostupné.

Krátce po sametové revoluci v roce 1992 dopravní podnik (na základě rozhodnutí z roku 1988) zkouší na tramvajové lince 18 (Vozovna Pankrác – Petřiny) další systém ISYDR. Tedy bratislavskou Drahušu upravenou pro pražské podmínky (ISYDR znamenalo Inovovaný SYstém DRahuša).

V roce 1994 Praha vyhlašuje soutěž na dodávku odbavovacích zařízení v MHD. V rámci ní ve vozidlech vyvíjených sdružením MYPOL v. o. s., byl systém ISYDR převeden na analogový DORIS.

Milníkem v modernizaci systému, který řídí v Praze povrchovou dopravu, se stal summit NATO v roce 2002. Během organizace tak náročné akce došla metropole k závěru, že z bezpečnostních důvodů je potřeba přepnout původní analogový systém na nový digitální s názvem Tetra.

Hlavní město proto vypisuje výběrové řízení mimo jiné i na digitální komunikační systém, do kterého byly zapojeny složky integrovaného záchranného systému, bezpečnostní složky a také dopravní podnik. Zakázku vyhrály firmy Skanska a KonekTel. Ale protože se KoneKtelu nedaří napsat software, oslovují obě společnosti firmu Xanthus, která v té době dělala v dopravním podniku dílčí zakázky a měla zkušenosti s obdobnými projekty.

Ve vývojové základně firmy tak v roce 2005 vznikají systémy AUDIS a DORIS pro řízení pražských autobusů a tramvají. Díky nim je možné poprvé v historii dispečerské řízení MHD v reálném čase. Zjednodušuje se rovněž předání informací cestujícím a řidičům, přenos dopravních dat z vozidel do centrální databáze a přenos všech potřebných dopravně technických dat po síti dopravního podniku. Do digitální Tetry vstupuje i vytvářený ZIS (zastávkový informační systém).

TZ: Xanthus Group