BusPress cz » CZECHBUS 2014 „Elektrické autobusy pro město III“

Jako doprovodný program veletrhu Czechbus 2014 proběhla 21. 11. 2014 v Praze odborná konference „Elektrické autobusy pro město III“, zaměřená na problematiku autobusů s elektrickým pohonem a nezávislým provozem, tj. především elektrobusů a parciálních trolejbusů, a jejich infrastruktury. Pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR a v úzké spolupráci s ním v rámci Pracovní komise pro e-mobilitu ji opět pořádala konzultační firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services.

Konference „Elektrické autobusy pro město III“ přinesla zajímavé informace a podněty

Pořádání třetího pokračování této konference či odborného semináře (označení „konference“ je od nynějška používáno na doporučení organizátorů veletrhu Czechbus) ve stejném roce jako předchozí, druhý běh si vyžádal vývoj událostí zejména v oblasti možností financování projektů elektrických autobusů. Zároveň tak vznikla příležitost představit další zkušenosti z nových produktů a projektů v oblasti elektrických autobusů. To jen dokazuje, že technologie tohoto perspektivního směru hromadné dopravy a jejich uplatnění v praxi skutečně postupují mílovými kroky kupředu.

O potřebnosti a užitku konference svědčila i účast téměř 120 manažerů, specialistů, učitelů, studentů a dalších zájemců o danou problematiku.

BusPress – partner projektů „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město III“ tradičně zahrnovala dva tematické bloky.

V prvním bloku, věnovaném především finanční problematice, byly odborníky z Ministerstva pro místní rozvoj a z konzultační společnosti SmartPlan, která byla generálním partnerem konference, představeny aktuální možnosti spolufinancování projektů pro elektrické autobusy i další elektrickou MHD z evropských zdrojů. Týká se to zejména Integrovaného regionálního operačního programu a Operačního programu Doprava (jejichž vztah a důvody k rozdělení kompetencí zde byly účastníkům vysvětleny), ale i jiných možných programů podpory a spolufinancování na evropské úrovni, např. Horizon 2020, ELENA, Danube Transnational Programme a dalších.

V tomto bloku byla zároveň představena nově vzniklá Pracovní komise pro e-mobilitu a záměry pro její činnost na rok 2015, zejména plánovaná aktualizace studie „E-mobilita v MHD“. Jako zcela čerstvá informace byly stručně prezentovány postřehy z probíhajícího kulatého stolu v rámci přípravy Národního akčního plánu čisté mobility, jehož se zástupci pracovní komise den předtím zúčastnili.

Druhý blok byl věnován provozně technologické problematice elektrických autobusů s velmi širokým záběrem. Představeny zde byly například nové elektrobusy standardní konstrukce, pluh-in hybridní autobusy jako nový fenomén v západní Evropě i zajímavé zkušenosti s hybridními trolejbusy, provozovanými z převážné části mimo pevné trakční vedení – tedy de facto elektrobusy s dynamickým dobíjením. Nechyběly ani aktuální informace z oblasti dobíjecí infrastruktury nebo zasazení elektrobusů do širšího, koncepčního rámce provozu MHD.

Z konference „Elektrické autobusy pro město III“ vyplynuly následující závěry, které budou v rámci činnosti Pracovní komise pro e-mobilitu dále prezentovány směrem ke všem zainteresovaným subjektům, počínaje zúčastněnými pracovníky českých ministerstev a konče širokou odbornou i laickou veřejností:

1. Důraz na kvalitní projekty

Definitivně končí doba, kdy se na pořizování nových ekologických vozidel MHD hledělo z hlediska spolufinancování z veřejných prostředků jako na pouhou investici. Nyní je kladen stále větší důraz na kvalitní přípravu projektů, zasazených do kontextu dlouhodobé strategie měst a obcí směřující k trvale udržitelné mobilitě a podpořených odborně zpracovanými studiemi proveditelnosti a analýzami nákladů a přínosů.

2. Aktuální zdroje spolufinancování a integrované nástroje

Operační programy, především IROP, OPD a Praha-pól růstu, i další zdroje EU nabízejí v následujícím programovém období příležitost ke spolufinancování těchto projektů v oblasti vlastní investice i přípravy. Podmínkou je správně definovaný projekt a kvalitně zdůvodněná žádost o spolufinancování. První výzvy v rámci IROP lze očekávat v prvním pololetí 2015 a v této souvislosti je třeba sledovat aktuální informace. Z hlediska objednatelů a provozovatelů městské dopravy by bylo vhodné jedno kontaktní místo se státní správou, které by žadatele nasměrovalo k odpovídajícímu programu spolufinancování.

3. Čistá mobilita, elektromobilita a hromadná doprava

Pojmy „čistá mobilita“ nebo „elektromobilita“ jsou na národní úrovni často používány v omezeném nebo zavádějícím slova smyslu. Pod „čistou mobilitou“ jsou v některých případech chápána pouze silniční vozidla na tzv. alternativní pohony, tj. spalovací motory neužívající tradiční benzín a naftu. Pod „elektromobilitou“ se často rozumí výlučně nebo převážně prostředky individuální automobilové dopravy využívající k pohonu elektromotor. V této souvislosti je třeba ukazovat rozhodujícím subjektům i veřejnosti, že z hlediska energetické efektivnosti a souvisejících přínosů v oblasti životního prostředí je rozhodující elektrická MHD, drážní a silniční, s ohledem na nejnižší vynaloženou energii na jednotku přepravního výkonu. Elektrické autobusy, tedy elektrobusy a trolejbusy s prodlouženým dojezdem, zde představují rychle se rozvíjející směr. Zasazení elektrické MHD do celkové koncepce městské mobility a její podpora z veřejných zdrojů vytváří předpoklad pro efektivní zlepšení životného prostředí ve městech.

4. Pestrá nabídka technických řešení pro elektrické autobusy

Současný vývoj technologií nabízí pestrou škálu možných řešení pro elektrické autobusy, vytvářených na míru konkrétním podmínkám daného města či jiného přepravního trhu (například ekologické dopravy osob v přírodních parcích). Zároveň je patrný trend k technické standardizaci, který by předem zamezil možné závislosti provozovatelů na jednom dodavateli.

5. Specifický problém trolejbusů

Trolejbusy představují z pohledu legislativy specifický druh dopravy – legislativně jsou regulovány jako drážní vozidlo, ačkoliv jezdí po silniční komunikaci. Kromě toho prodloužený dojezd mimo trakční vedení se stále více stává standardem a technologie umožňují zvýšit jeho podíl až na 70 i více procent. Registrace trolejbusu jako drážní i silniční vozidlo nebo vymezení komunikace, po níž jezdí trolejbus bez troleje, jako drážní těleso, jsou sice právně možná řešení, ale prakticky velmi komplikovaná. Je proto třeba prosazovat jednoduchou a jednoznačnou legislativní úpravu, tak aby právní předpisy nebránily rozvoji těchto dopravních prostředků v provozní praxi.

6. Zájem o rozvoj elektrické MHD a připravenost realizovat projekty

Zúčastnění dopravci a další zainteresované organizace, podporovaní Pracovním komisí pro e-mobilitu SDP ČR, vyjadřují vážný zájem podílet se na rozvoji elektrické MHD v rámci konkrétních projektů a svoji připravenost takovéto projekty realizovat, s využitím prostředků pro spolufinancování z veřejných zdrojů, které jsou pro realizaci takovýchto projektů podmínkou.

7. Výzva Pracovní komise pro e-mobilitu ke spolupráci

Pracovní komise pro e-mobilitu v této souvislosti zároveň vyzývá odborníky z řad dopravců, výrobců i dalších zájemců ke spolupráci při prosazování rozvoje elektrických autobusů a jejich finanční podpory z veřejných zdrojů. Jednou z příležitostí může být i spoluúčast na připravované aktualizaci studie „E-mobilita v MHD“.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto: Zdeněk Nesveda – BusPress