Na stránkách Proelektrotechniky.cz se často píše o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě, například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou Jokohamou i „chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí Tokia. Teorie o smart city zcela zapadá do konceptu nového projektu „ Město budoucnosti“, který postupně vzniká ve společnosti Green Pear Tip s.r.o. Portál Proelektrotechniky.cz v následujícím příspěvku, definuje a zpřehledňuje základní znaky pro inteligentní město.
Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi rozmanitě. Jeho jediná, přesná a všeobecně uznávaná definice neexistuje.
Soustřeďme se zde proto na základní znaky smart city, společné pro většinu projektů a zohledňující také právě zpracovávanou oficiální metodiku pro implementaci konceptu smart city v ČR, do jejíž přípravy je skrze svoji odbornou spolupráci zapojen i provozovatel našeho portálu Proelektrotechniky.cz.
Koncept smart city se snaží maximálně využít moderních technologií, především informačních, pro ovlivňování kvality života v daném městě takovým způsobem, aby docházelo k synergickým efektům mezi různými odvětvími (doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd.) s ohledem na energetickou náročnost a kvalitu života občanů v daném městě. Přitom je kladen důraz na „tvrdé“ i „měkké“ aspekty řízení života ve městě.
Smart city je tak možné vidět ve čtyřech úrovních:
- organizace a plánování, pro něž informační technologie umožňují získat a zpracovat potřebná data, • komunitní život, v němž pomocí elektronických informačních systémů může vedení města s občany bezprostředně komunikovat, a získávat tak od nich potřebné informace i odezvu na své řízení města, • infrastruktura, především energetika, doprava, městské služby a budovy a jejich „inteligentní“ řízení pomocí informačních a komunikačních technologií, • výsledná kvalita života a atraktivita města, která je konečným cílem zavádění konceptu smart city, je v mnoha ohledech subjektivní, a tudíž obtížně měřitelná.
Koncept smart city se tedy netýká pouze používaných technologií, nýbrž si klade za cíl napomoci celkovému hospodářskému růstu měst a kvalitě jejich životního prostředí prostřednictvím jejich efektivního fungování, k čemuž patří i příznivé subjektivní vnímání života ve městě jeho občany. Využití moderních technologií v této souvislosti není samoúčelné, nýbrž je technickým prostředkem k dosažení hospodářských cílů.
Z technického a organizačního pohledu představuje koncept smart city především následující prvky:
a) Inteligentní mobilita, zahrnující zejména:
- řízení a regulaci dopravy ve městě (včetně cyklistiky a dopravy v klidu) pomocí dopravní telematiky, administrativních opatření i plánovitého rozvoje městské dopravní infrastruktury – důležitým nástrojem je přitom evropská metodika Plánů udržitelné mobility (SUMP), • podporu uživatelsky příjemné hromadné dopravy jako plnohodnotné alternativy k dopravě individuální (mějme na paměti, že v přepočtu na jednotku přepravního výkonu působí elektromobil přibližně stejný objem externalit jako dieselový autobus), • podporu zavádění ekologicky čistých pohonů v dopravě hromadné i individuální (například rozvoj elektrické MHD, dobíjecí infrastruktura pro elektromobily nebo systémy car sharingu elektrických vozidel).
b) Inteligentní energetika a služby, zahrnující zejména:
- podporu využívání obnovitelných zdrojů energie nebo kombinované výroby elektřiny a tepla a jejich bezpečná integrace do městské energetické sítě, • inteligentní řízení spotřeby energie, včetně energetického hospodářství budov a podpory jejich energeticky úsporných řešení, • inteligentní řízení městských služeb směrem k efektivnímu využívání energie a přírodních zdrojů – především energeticky úsporné veřejné osvětlení, efektivní odpadové hospodářství a efektivní hospodaření s vodou.
c) Informační a komunikační technologie,
- podporující jak infrastrukturní stránky městského života, tak samotný proces řízení města. Vedle již zmíněné dopravní telematiky sem patří například:
- systémy inteligentního řízení veřejného osvětlení a dalších městských služeb,
- systém inteligentního řízení spotřeby energií a vody,
- monitorovací a bezpečnostní systémy pro ochranu majetku a občanů ve městě, včetně požární signalizace a monitoringu životního prostředí,
- monitorovací a diagnostické systémy pro včasnou detekci poruch v městské infrastruktuře,
- inteligentní platební systémy v městských službách (například veřejná doprava nebo parkování),
- informační systémy pro ochranu a monitoring vážně nemocných a zdravotně postižených občanů, aj.
Jak patrno, fungování smart city se prolíná s dalšími „inteligentními“ koncepty, zejména „chytrými sítěmi“ – smart grid a inteligentními budovami.
Uvedený výčet aspektů smart city je poměrně široký a málokde je aplikován v plném rozsahu. O stanovení soustavy ukazatelů, která by v českém prostředí měřila jejich naplnění, a tím posloužila pro prezentaci města jako „inteligentního“ a pro zpětnou vazbu jejich vedení, se nyní pokouší výše zmíněná oficiální metodika, zpracovávaná v rámci výzkumného programu TA ČR BETA.
Koncept smart city je přednostně zaměřen na sídla velkoměstského typu s ohledem na naléhavost řešení jejich problémů. Může však být stejně dobře aplikován jak na malá města, tak na rozsáhlejší územní celky typu „smart region“.
Ačkoliv formálně je nositelem projektu smart city zpravidla vedení příslušného města, jeho faktickou hnací silou bývají často průmyslové společnosti z elektrotechniky, energetiky a informatiky. Zavádění tohoto konceptu pro ně totiž představuje jednak významnou tržní příležitost, a jednak cenný zdroj dat pro další zdokonalování jejich produktů a služeb. Projekty smart city tak často vznikají jako partnerství mezi daným městem a průmyslem.
Pro spolufinancování rozvoje smart city a jeho dílčích komponent se v ČR nabízejí národní a evropské zdroje, dostupné především skrze operační programy v gesci MMR ČR, MŽP ČR, případně MD ČR.
