Nejvíce nehod není způsobeno vozidlem, ale právě řidičem. Řidiči svým neefektivním chováním se navzájem také nejvíce zdržují. Dnes však čím dál tím častěji slyšíme termín tzv. autonomní vozidla, která by v budoucnu mohla hrát důležitou roli v celé oblasti dopravy nejen v té silniční. S bezobslužným řízením se již zcela běžně setkáváme ve světě u vlaků v metru. Na stránkách BusPress jsme již psali i o „European Truck Platooning Challenge“ kdy kamiony jedou po dálnici ve shlucích, kolonách na jakýsi pomyslný autopilot. Platooning u nákladní dálkové dopravy těžkých kamiónů by v budoucnu měl snížit nehodovost, zvýšit efektivitu a úspory pohonných hmot a neposlední řadě i zvětšit plynulost dopravy. V podmínkách hustého provozu v nekonečných kolonách, jak na dálnicích, tak ve městech je řízení v takových podmínkách ztráta času. S nástupem autonomních vozidel by se mnohé mohlo změnit. Řidiči, kterému se uvolní ruce, může se věnovat i jiným činnostem, než je samotné řízení. Vstupem inteligentních elektronicky řízených systémů do dopravy ve větší míře můžeme očekávat optimalizaci logistických procesů a snižování nákladů a emisí, ale celkové zlidnění dopravy a snížení nehodovosti

Partnerský web proelektrotechniky cz popisuje projekt MAVEN, který by mohl v budoucnu odlehčit městskému provozu

Projekt MAVEN: pomůže automatizace silničních vozidel v chytrých městech?

Jak ukazují dosavadní zkušební projekty, pro automatické řízení automobilů dnes již existují vhodné technologie (nabízí je například firma Bosch), ať již jde o radary nebo kamerová zařízení a související software, který dokáže data z těchto senzorů vyhodnocovat a interpretovat pro potřebu ovládání vozidla. Hlavní doménou jejich zkušebního využití však prozatím zůstávají dálnice, resp. víceproudé silnice, s jednoznačně určenými a vzájemně se nepřekrývajícími jízdními pruhy. Výzvou, a to stále naléhavější, zůstává bezpečnost a efektivnost individuální dopravy v městském provozu. Odpověď na tuto výzvu by měl do tří let přinést evropský projekt MAVEN (Managing Automated Vehicles Enhances Network – doslova „řízení automatických vozidel zdokonaluje síť“), který byl zahájen v září 2016 v Bruselu.

Projekt MAVEN je realizován v rámci evropského výzkumného a vývojového programu Horizon 2020. Jeho cílem je vyvinout algoritmy pro organizování proudů vozidel s asistencí infrastruktury a strukturovat obousměrné řídicí a komunikační procesy (doslova „vyjednávací procesy“) mezi vozidly a infrastrukturou.

Výsledky projektu MAVEN by měly přispět ke zvýšení efektivnosti dopravního provozu ve městech, k lepšímu využití kapacity dopravní infrastruktury a ke snížení emisí z dopravy.

Výstupem projektu MAVEN by měl být prototyp systému, který bude využit jak pro testování v terénu, tak pro rozsáhlé modelování za účelem zhodnocení účinků. Projekt by měl dále přispět k vývoji potřebných technologií včetně telekomunikačních standardů a vysoce přesných map.

Součástí projektu bude i zapojení uživatelů včetně představ o potenciálních budoucích změnách v roli a úkolech silničních úřadů jako důsledek automatizace v individuální silniční dopravě.

Jedním z výstupů projektu by měla být i bílá kniha o řízení automatických vozidel ve smart city, jako obecný návod k využití ve městech, která se hlásí k tomuto konceptu a v jeho rámci k využití automatizace v individuální dopravě.

Ani projekt MAVEN nevzniká po technologické stránce zcela „na zelené louce“. Automatické řízení kolejových vozidel založené na komunikaci mezi vozidly a infrastrukturou, tedy technologie CBTC funguje v evropských městech na metru a lehkých městských železnicích již od 80. let minulého století.

V Evropě je také nyní realizována více než desítka zkušebních provozů automatických elektrických minibusů. Tato vozidla jsou vybavena kombinací senzorových a softwarových nástrojů pro bezpečné vedení po určené dráze v městském provozu – viz například finský projekt SOHJOA).

Sami realizátoři projektu MAVEN se odvolávají na systémy pro „platooning“, které se nyní testují u nákladních vozidel pro jejich automatickou jízdu v konvojích. Využívají se přitom existující technologie pro rozmanité asistenční systémy, jako jsou radarová čidla, kamery, GPS navigační systémy a wifi sítě, k propojení kamionů do uceleného konvoje, který je společně řízen. Na pokyn automatického řízení se kamiony synchronizovaně rozjíždějí, zrychlují, zpomalují nebo brzdí. Koordinovaně tak reagují na změny a překážky v provozu. Díky společnému řízení mohou mezi sebou udržovat mnohem kratší rozestupy, a tím méně omezovat ostatní účastníky provozu. Díky tomu se podle dosavadních informací ušetří až 10 % paliva, a s ním spojené emise.

Uvedené systémy automatizace se liší mimo jiné v přítomnosti řidiče ve vozidle, v míře jeho zapojení do ovládání vozidla, a tedy v míře zodpovědnosti za bezpečnost jízdy:

Automatické elektrické minibusy jsou ze své podstaty a poslání koncipovány jako plně bezobslužné.

V případě CBTC může a nemusí být ve vlaku přítomen řidič (strojvedoucí). Pokud je přítomen, na vlastní ovládání jízdy vlaku nemá za normálních okolností žádný vliv. Jeho přítomnost ve vlaku však může mít právní aspekty.

U systémů typu „platooning“ zůstává řidič za volantem každého vozidla v konvoji, ponechává si kontrolu a zodpovědnost za jeho jízdu a může konvoj kdykoli opustit. Tak tomu s největší pravděpodobností bude i u automatizace individuální dopravy ve městech, která je předmětem projektu MAVEN.

redakce Proelektrotechniky.cz